Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Aquatic insect assemblages in littoral zones of ponds and other man-made habitats
KOLÁŘ, Vojtěch
This thesis focuses on aquatic insect and newt assemblages in fishponds and other man-made standing waters. It reviews the effects of fishpond management and restoration of post-mining sites on main aquatic taxa, with main focus on aquatic insects in the littoral zone. The next five chapters deal with long-term changes of the littoral habitats in fishponds and with various aspects of the importance of littoral habitats for aquatic organisms, mainly predatory insects and newts. The results are used to recommend management approaches aimed to increase biodiversity and conservation value of fishponds and other man-made habitats.
Vliv rybářského obhospodařování rybníků, zemědělské činnosti v povodích a změn klimatu na druhové složení vodních květů sinic
Kroupová, Kristýna ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Cílem této rešeršní práce bylo vysvětlit nebývalý rozvoj a změnu druhového složení vodních květů sinic v povrchových stojatých vodách během posledních 2-3 dekád vlivem rybářského obhospodařování rybníků, zemědělské činnosti v povodích a změn klimatu. Sinice se mohou díky svým ekofyziologickým vlastnostem přizpůsobit antropogenním změnám prostředí (přísunu živin a oteplování klimatu), konkurovat tak úspěšně ostatnímu fytoplanktonu a masivně se šířit. Navíc mnoho druhů sinic produkuje cyanotoxiny, kterými zvyšuje svou odolnost vůči potenciálním konzumentům a zároveň znehodnocuje vodní ekosystémy. Změna obhospodařování rybníků (ustoupení od hnojení superfosfátem během roku 1970) měla za následek zahuštění rybích obsádek a s tím související vymizení období čisté vody. To vedlo ke změně ve složení vodních květů, kdy druh Aphanizomenon flos-aquae byl postupně vytlačen varietou A. flos-aquae var. klebahnii. Současné složení vodních květů v rybnících se značně liší od skladby typické v 90. letech. Příkladem je dnešní nárůst výskytu druhu Woronichiniana naegeliana ve vysokých počtech, který je přisuzován nebývalému zahuštění rybích obsádek a častému ustupování od dvouletého cyklu rybářského hospodaření k delším cyklům. Eutrofizace nádrží a jezer je způsobena hlavně nadměrným přísunem živin z povodí, na němž se...
Vliv eutrofizace na jakost vody v nádržích: metodika hodnocení přísunu živin z povodí a protieutrofizační odolnosti nádržového ekosystému
Hejzlar, Josef ; Duras, J. ; Staňková, B. ; Turek, Jan ; Žaloudík, Jiří
Článek popisuje metodiku pro identifikaci a kvantifikaci zdrojů živin v povodí (tj. zejména bodové a difúzní zdroje, rybářské obhospodařování rybníků, atmosférické depozice, přírodní pozadí) a stanovení kritického zatížení dané nádrže živinami z hlediska eutrofizace, což jsou nezbytné informace pro navrhování účinných protieutrofizačních opatření v nádržích. Použití této metodiky pro hodnocení vodárenské nádrže Mostiště a jejího povodí ukázalo, že dává výsledky, které jsou v souladu s alternativními způsoby vyhodnocení zdrojů živin v povodí, např. se vztahovou analýzou mezi charakteristikami využití krajiny v povodí a jakostí vody tocích anebo s přímým stanovením odnosu ze zemědělských povodí při vyloučení ostatních zdrojů.
Vliv rybářského obhospodařování rybníků na jakost vody ve vodárenské nádrži Mostiště
Hejzlar, Josef ; Žaloudík, Jiří ; Duras, J. ; Staňková, B. ; Mivalt, R.
Bilanční hodnocení zdrojů a využití živin v rybnících v povodí vodárenské nádrže Mostiště, které zahrnovalo rozbor hydrologického režimu rybníků, složení vstupující a vystupující vody a dílčích toků živin v rámci rybářského obhospodařování, tj. vstup násadou a krmením ryb a výstup výlovem tržních ryb, ukázalo významný rozpor v legislativou ČR stanovující na jedné straně přípustné znečištění povrchových vod a na druhé straně povolující krmné dávky v rybnících.
Intenzifikace hospodaření a ekologická stabilita rybníků - klíčových vodních biotopů Třeboňské pánve
Pechar, Libor
Rybníky mají důležitou roli v hydrologickém systému Třeboňska a obecně představují nejběžnější typ stojatých vod v České republice. Většiny rybníků jsou několik staletí staré nádrže a proto není příliž patrný jejich umělý původ. Období intenzifikace rybí produkce se datuje od 30.tých let, kdy vápnění a hnojení se stalo běžnou praxí. Od 30.tých let se rybí produkce zvýšila z 50 kg ha-1 na více než 500 kg ha-1. Hlavní rybou je stále kapr Cyprinus carpio L. Hospodaření zamměřené na dosažení vyšší produkce, vyšší rybí obsádky a s tím spojený nárůst hnojení vedl ke zvýšení trofického stavu rybníků až do stadia hypertrofie. Hlavními příznaky jsou rozvoj vodních květů, značné fluktuace v pH a koncentraci rozpuštěného kyslíku a celková destabilizace rybničního ekosystému.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.